A proč nám to vlastně vadí?

A proč nám vlastně vadí?

(Výběr z knihy "Trick or Treatment? Alternative Medicine on Trial" autorů Simon Singh a Edzard Ernst)

Když se kritici homeopatie obrací na politiky nebo kompetentní orgány s poukazem, že homeopatie není podložena žádnými důkazy a jedná se pouze o placebo, často se jim dostane prosté odpovědi: „A proč to vadí?“ Jinými slovy, pokud je placebo efekt prospěšný a vedlejší účinky jsou nulové, co je špatného na tom, když lidé chtějí vyhodit peníze za cukrové pilulky? Je však homeopatie skutečně takto neškodná?

Bohužel, homeopatie může mít překvapivé a nebezpečné vedlejší účinky. Ty nemají přímou spojitost s žádnými konkrétními homeopatickými přípravky – jsou nepřímým důsledkem toho, co se stane, když homeopat nahradí skutečného lékaře v roli autority poskytující odborné medicínské informace a doporučení, na nichž závisí lidský život.

Například, mnoho homeopatů má negativní postoj k očkování, takže rodiče, kteří jsou v pravidelném kontaktu s homeopatem, častěji nenechají své dítě očkovat. Aby vyhodnotili rozsah tohoto problému, Edzar Ernst a Katja Schmidt z Univerzity v Exeteru uspořádali průzkum mezi britskými homeopaty. Na internetu nalezli 168 homeopatů, kterým poslali e-maily, ve kterých předstírali, že jsou matkou žádající radu, zda nechat své roční dítě očkovat proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (tzv. MMR vakcína). To bylo v roce 2002, kdy kontroverze ohledně MMR utichala pod tíhou jasných důkazů ve prospěch očkování. Ze 77 homeopatů kteří odpověděli, pouze dva matce očkování doporučovali.  Toto jasně dokládá, že drtivá většina homeopatů očkování nepodporuje.

Ještě nebezpečnější však je, když homeopatie nahrazuje konvenční léčbu. Poprvé jsem se s tímto problémem setkal roku 2006, když jsem se snažil zjistit, co by homeopat nabídl mladému cestovateli hledajícímu ochranu před malárií. Při práci s Alice Tuffovou a nadací Sense About Science jsme vytvořili příběh, ve kterém Alice podniká desetitýdenní cestu skrze západní Afriku, kde je vysoký výskyt toho nejnebezpečnějšího druhu malárie, který dokáže člověka zabít během tří dnů.  Alice přitom sdělí homeopatům, že již dříve trpěla vedlejšími příznaky při používání konvenčních prášků proti malárii a že ji zajímá, zda existuje homeopatická alternativa.

Před návštěvou homeopatů však Alice zavítala na konvenční kliniku se stejným příběhem, což vedlo k dlouhé konzultaci. Zdravotní expert vysvětlil, že vedlejší účinky nejsou u tablet proti malárii neobvyklé, ale že je k dispozici celá škála jiných možností, takže lze doporučit jiný druh tablet. Expert zároveň zjišťoval detailní informace o zdravotní historii Alice a poskytl mnoho rad, například možnosti prevence bodnutí hmyzem.

Stejně, jako by to asi dělal každý mladý student, Alice na internetu vyhledala množství homeopatů. Poté navštívila nebo zavolala deseti z nich, většinou z okolí Londýna. Alice vždy tajně nahrávala a dokumentovala konzultaci. Výsledky byly šokující. Sedm z deseti homeopatů se ani nezeptalo na zdravotní historii pacientky ani neposkytlo žádnou radu ohledně prevence bodnutí. Ještě hůře, deset z deseti homeopatů doporučovalo místo konvenčních léků použít homeopatickou ochranu proti malárii, což efektivně vystavilo naší cestovatelku riziku rychlé smrti.

Pro prokázání údajné účinnosti homeopatie používali homeopaté anekdotickou evidenci (historky). Příklad u jedné homeopatky: „Jednou mi někdo řekl, že jel pracovně do Afriky a říkal, že lidé, kteří proti ní brali tablety, dostali malárii, ačkoli to byl nejspíše jiný druh, ne ten běžně rozšířený, ale lidé, kteří brali homeopatika, byli v pořádku. Vůbec neonemocněli.“ Také tvrdila, že homeopatie by mohla chránit i před žlutou zimnicí, úplavicí a tyfem. Jiný homeopat zkoušel vysvětlit mechanismus homeopatických přípravků: „Měly by snížit Vaši náchylnost k onemocnění; protože co dělají je to, že zařídí, že Vaše energie – Vaše životní energie – v sobě nemá díru ve tvaru malárie. Moskyti s malárií nemůžou přiletět a vložit ji tam. Ty přípravky to vyřeší.“

Tento průzkum se konal před hlavní letní sezónou, takže se stal součástí kampaně varující cestovatele, že je velmi nebezpečné spoléhat v ochraně před tropickými nemocemi na homeopatika. V British Medical Journal je popsán případ ženy spoléhající na homeopatika při cestě do Toga v západní Africe, což vedlo k vážnému záchvatu malárie. To znamená, že musela vytrpět dva měsíce intenzivní léčby mnohočetného selhání orgánů. V tomto případě placebo efekt neposkytuje žádnou ochranu.

Proto to vadí.

Simon Singh je zastáncem Kampaně 10:23. Je autorem mnoha knih jako např. „Fermatova poslední věta“ a je také za kampaní pro reformu britského zákonu o urážce na cti (www.libelreform.org/sign).

Comments